První dny obrazem

Já Sárga a první den s novou smečkou

Tak vás na svých stránkách vítám osobně. To jsou mi tedy změny. Ještě včera ráno velká psí rodina a dneska už jen tihle dva dvojnožci... jak já k tomu přijdu. Teď abych se prala s PETlahví, představte si to. Ale co, i tak se mi tu líbí. Vždycky chvilku spím, pak mě odnesou ven čůrat a okusovat březové větvičky a pak šup domů, kde je na řadě řádění s páníčky a (nebo) s hračkami. Někdy je to tak príma, až si z toho taky ucvrnknu... No to je sice jasné, že se čůrá na travičce, tomu já rozumím a nikdo mě za to nemusí odměňovat, ať mě radši nechají si čenichat, ale doma to na mě prostě taky někdy přijde... Tak jim z toho běhá hlava kolem. Prý po spaní, po hraní, po jídle... hihihi, to aby se mnou běhali co dvacet minut ;)
Doma jsem si už všechno zkontrolovala. Kousat jde nábytek, koberec i stěny, co by ne. Jen to věčné nesmíš všude kolem... no nemám páru, co mi tím jako chtějí naznačit, občas se jim tedy povede zavrčet tak, že to skoro vypadá, jako by snad měli něco proti mému snažení, ale zatím z toho nehodlám vyvozovat nějaké závěry. Pak už toho mám stejně vždycky dost a namířím si to do pelíšku. Nejdřív jsem to tedy vždycky zabalila hnedle na koberci, kam bych běhala, když už pro samé zívání nevidím, no ale teď už vím, že mám v tom novém doma ještě jedno úplně nejvíc doma a chrupkám s radostí tam. Pěkně sama, jako velká holka. Nebála jsem se ani v noci, přeci nejsem žádný strašpytel, no ne? Ale teď už konec vykecávání, nový den je tu a s ním spousta věcí, do kterých jsem ještě nestihla zabořit své zoubky. Takže krleš!

Sárga a její sladcí sourozenci

Jak vychovat a vycvičit štěně

se snaží poradit nejedna kniha z pultů našich knihkupectví. Většinou platíte za křídový papír, barevné obrázky a věty holé blbé. Od té doby, co je ze mě kynolog-teoretik už jsem takových publikací prohlédla spousty a žádná neuspěla natolik, abych si ji chtěla alespoň přečíst, natož pořídit. (To už byl úspěšnější lov informací na stránkách nejrůznějších psích nadšenců.) Ovšem vytrvalost ve slídění a čenichání nakonec přeci jen přinesla své ovoce. Knihu Evy Nohelové Poznej a vychovej svého psa mohu ze srdce doporučit všem začínajícím pejskařům, kteří chtějí mít jistotu, že se do výchovy svého čtyřnohého prcka pustí se vší zodpovědností a zavčas se vyzbrojí dobrými radami, jak jej ukočírovat k maximální spokojenosti psíka i páníčků. Bohužel už je dávno zcela vyprodaná (což jen svědčí o smysluplnosti jejího prostudování), takže hurá do knihovny!

Nohelová, Eva: Poznej a vychovej svého psa. Dona, České Budějovice 2003, 120 s.

Když může být pudl meruňkový, může být vizsla žlutá

S tímto mottem přistoupil k věci páníček a protože to maďarsky tak hezky znělo, Sárga (čti Šárga) byla na světě. Maličká bude skutečně spíše zrzavá než žlutá, ale jak už bylo řečeno, pudlíci v barvě apricot taky nemají s meruňkama nic společného, tak proč by se naše zrzečka nemohla jmenovat žlutá, hezky podle toho, co bude mít napsáno v papírech.
Aby to nebylo tak jednoduché, v papírech bude mít napsáno ještě víc věcí, které nebudou tak úplně odpovídat skutečnosti. No posuďte sami: naše Sárga psaná se S a čtená se "š" bude vlastně ve skutečnosti Chamonie. Úlitba bohům čili chovatelské stanici.
Tak hlavně aby z ní nevyrostla rozdvojená psí osobnost.